Vážím si Tě!

30. prosince 2006 v 16:10 |  +krásný slova
Tvá slova,
jenž ukazují hořkost osudu.
Umírám znova,
však Tvé dotyky mi dodávají sílu.
-
Tvé úsměvy,
jenž protkány jsou bolestí
a oči, čelící neštěstí…
patříš mezi mé ztráty a nálezy.
-
Jsi ta, která stála u mé postele,
když neměla jsem pro co žít.
Padala jsem, až na dně jsem uvízla,
toužila po jediném: ZEMŘÍT!
-
To Ty jsi stála vedle mě
a já tě přehlížela.
Podala´s mi ruku
a já jí neviděla.
-
Snad není pozdě, snad.
Teď dotýkám se Tvého srdce.
To Ty jsi můj život, má záchrana…
jsi jako světlo v temném lese.
-
Tvá ruka stiskla, drží mě.
Pevně se k sobě tiskneme.
V Tvém objetí už nejsem sama,
jsi tu se mnou…vážím si Tě!
-
Tvoje duše,
Tvoje srdce,
To ty jsi mým andělem přece!
Byla jsem slepá, neslyšela,
vnitřnímu démonu jsem naletěla.
-
Už tě nepustím!
Slyšíš?
Nikdy!
Mám tě ráda,
Však každý děláme chyby…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama